Tento kraj byl osídlen v dávné minulosti. Dokladem jsou nálezy z doby kamenné, zejména výšinná sídliště. Vznik dnešních osad a vesnic je doložen od 12. Století, kdy tento kraj kolonizoval klášter v Kladrubech. Ve 12. až 15. století ovlivnil vývoj osídlení, zemědělství i průmyslu cisterciácký klášter, jehož zbytky se nacházejí v obci Klášter u Nepomuka. Klášter přinesl do této oblasti nové plodiny i technologie, doloženo je například pěstování vinné révy.
Písemné doklady o zakládání nových osad jsou zejména z konce 13. století. Vsi a městečna byly zakládány podle konfigurace terénu s určitým počtem lánů jako řadové, případně částečně okrouhlé. Typické okrouhlice vznikly ve 14. století (Lipnice, Struhaře). V oblasti mikroregionu je řada dokladů gotické architektury, zejména kostelů. K rozhodujícímu dotvoření krajiny došlo v období baroka. Stopy baroka nacházíme ve struktuře krajiny, v architektuře kostelů i v drobných křížích, kapličkách se starými stromy i ve stromořadích k poutním místům. Celý kraj byl velmi ovlivněn úctou k rodáku, svatému Janu Nepomuckému.
Z širokého okolí nepřehlédnutelnou dominantou je zámek Zelená Hora, postavený Václavem Vojtěchem ze Šternberka v 17. století, s kostelem Nanebevzetí Panny Marie původně z druhé poloviny 15. století. Objekt však není v současnosti veřejnosti přístupný. Do širšího podvědomí se zapsal nálezem tzv. Rukopisu zelenohorského, a též díky románu ze života PTP v 50. letech Černí baroni, podle kterého byl zde natáčen i stejnojmenný film.
Rozvoj obcí v 19. století významně ovlivnila železnice. Kromě hlavní trati Plzeň – České Budějovice to byly i romantické lokální tratě Nezvěstice – Rokycany a Nepomuk – Blatná. Významná je v oblasti mikroregionu i bývalá průmyslová tradice.. Hornictví je zde doloženo od dávných dob, rozvoj zaznamenala ve středověku např. těžba rud a zlata. Významné bylo i hutnictví a doklady lidové architektury, o čemž svědčí vyhlášení vesnických památkových zón Mítov, Řesanice a Zahrádka.
V současné době lze rozdělit mikroregion na tři části – Kasejovicko, Nepomucko a Spálenopoříčsko.
